Uveitida — zánět živnatky

Co je uveitida?

Uveitida je zánět živnatky (uvey) — střední cévnaté vrstvy oka, která se skládá z duhovky (iris), řasnatého tělíska (corpus ciliare) a cévnatky (choroidea). Živnatka zásobuje oko krví a živinami, takže její zánět může výrazně poškodit okolní struktury včetně sítnice.

Uveitida postihuje přibližně 2–5 lidí z 10 000 ročně a je zodpovědná za 5–20 % případů slepoty ve vyspělých zemích. Nejčastěji se vyskytuje u lidí ve věku 20–60 let. Včasné rozpoznání a zahájení léčby jsou zásadní pro zachování zraku.

Typy uveitidy

Podle místa zánětu rozlišujeme čtyři typy:

• Přední uveitida (iritida, iridocyklitida) — nejčastější forma (60–70 % případů). Postihuje duhovku a přední část řasnatého tělíska. Projevuje se bolestí, zarudnutím a citlivostí na světlo. Obvykle dobře reaguje na léčbu.
• Střední uveitida (pars planitis) — postihuje sklivec a periferní část sítnice. Hlavním příznakem jsou floatéry a rozmazané vidění. Bolest bývá mírnější.
• Zadní uveitida (choroiditida) — zánět cévnatky v zadní části oka. Postihuje oblast blízko sítnice a zrakového nervu, proto může výrazně ohrozit vidění. Projevuje se zhoršeným viděním a floatéry.
• Panuveitida — zánět postihuje všechny části živnatky. Jedná se o nejzávažnější formu s kombinací všech výše uvedených příznaků.

Příčiny uveitidy

Příčiny jsou rozmanité a v mnoha případech se přesnou příčinu nepodaří zjistit (idiopatická uveitida):

• Autoimunitní onemocnění — ankylozující spondylitida (Bechtěrevova choroba), sarkoidóza, revmatoidní artritida, Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, lupus — imunitní systém mylně napadá vlastní tkáně oka
• Infekce — herpesviry, toxoplasmóza, tuberkulóza, syfilis, cytomegalovirus — zejména u pacientů s oslabenou imunitou
• Úraz oka — poranění může spustit zánětlivou reakci
• Idiopatická — až v 50 % případů se konkrétní příčina nenajde

Lékař obvykle provede krevní testy a zobrazovací vyšetření, aby vyloučil systémové onemocnění, které uveitidu způsobuje.

Příznaky uveitidy

Příznaky závisí na typu uveitidy a mohou se objevit náhle nebo postupně:

• Bolest oka — typická pro přední uveitidu, bývá tupá až ostrá, zhoršuje se při pohybu oka
• Zarudnutí oka — soustředěné kolem rohovky (ciliární injekce), odlišné od povrchového zarudnutí u konjunktivitidy
• Citlivost na světlo (fotofobie) — světlo způsobuje bolest, protože se stahuje zanícená duhovka
• Rozmazané vidění — způsobené zánětem, otokem nebo zákaly v přední komoře či sklivci
• Floatéry — plovoucí tělíska, zejména u středního a zadního typu
• Zúžená zornice — na postiženém oku může být zornice menší (miosis)
• Snížení zrakové ostrosti — v závažnějších případech

Diagnostika

Oční lékař diagnostikuje uveitidu vyšetřením na štěrbinové lampě, kde vidí zánětlivé buňky v přední komoře oka, precipitáty na rohovce a případně srůsty duhovky s čočkou. Vyšetření očního pozadí odhalí zánět v zadní části oka. Doplňková vyšetření zahrnují měření nitroočního tlaku, krevní testy a v některých případech zobrazovací vyšetření.

Léčba uveitidy

Cílem léčby je potlačit zánět, zmírnit bolest a zabránit komplikacím:

• Kortikosteroidní oční kapky — základ léčby přední uveitidy. Rychle potlačují zánět. Dávkování se postupně snižuje podle odpovědi na léčbu. Nesmí se náhle vysadit.
• Mydriatika (cykloplegika) — kapky rozšiřující zornici zabraňují vzniku srůstů mezi duhovkou a čočkou, uvolňují řasnaté tělísko a zmírňují bolest.
• Systémové kortikosteroidy — tablety nebo injekce u závažnějších forem nebo při zadní uveitidě, kde kapky nedosáhnou.
• Imunosupresiva — methotrexát, azathioprin, mykofenolát — u chronické uveitidy nebo při nutnosti snížit dávky kortikosteroidů.
• Biologická léčba — anti-TNF léky (adalimumab) u refrakterní uveitidy nereagující na běžnou imunosupresi.
• Intravitreální injekce — přímá aplikace léku do sklivce u zadní uveitidy.

Komplikace neléčené uveitidy

Bez včasné a důsledné léčby může uveitida vést k závažným komplikacím:

• Glaukom — zvýšený nitrooční tlak způsobený zánětem nebo dlouhodobou kortikosteroidní léčbou
• Katarakta (šedý zákal) — zákal čočky jako důsledek zánětu nebo dlouhodobého užívání steroidů
• Synechie — srůsty duhovky s čočkou, které deformují zornici a mohou blokovat odtok nitrooční tekutiny
• Makulární edém — otok žluté skvrny na sítnici, který výrazně zhoršuje centrální vidění
• Odchlípení sítnice — v nejzávažnějších případech
• Trvalá ztráta zraku — při opakovaných nebo nedostatečně léčených epizodách

Důležitost včasné léčby

Uveitida je stav, který nelze podceňovat. Při jakémkoli zarudnutí oka s bolestí a citlivostí na světlo je nutné co nejdříve navštívit očního lékaře. Mnohé formy uveitidy mají tendenci se vracet, proto je důležité pravidelné sledování i po odeznění zánětu.

Pokud trpíte opakovanými záněty očí nebo máte autoimunitní onemocnění, pravidelné oční vyšetření je nezbytnou součástí péče o váš zrak. Objednejte se na kontrolu — včasné zachycení problému může zachránit váš zrak.