Blefaritida — zánět víček

Co je blefaritida?

Blefaritida je zánět okrajů víček, který patří mezi nejčastější oční onemocnění. Postihuje oblast kolem kořenů řas, kde se nacházejí mazové žlázky (Meibomovy žlázky) a drobné potní žlázky. Zánět způsobuje zarudnutí, otok, šupinky a podráždění víček.

Blefaritida je typicky chronické onemocnění — příznaky se mohou zmírňovat a opakovaně vracet. Nejde o infekci, která by se přenesla na druhého člověka. Správnou a pravidelnou hygienou víček lze příznaky účinně kontrolovat a udržet komfort očí.

Typy blefaritidy

Podle lokalizace zánětu rozlišujeme dva základní typy:

• Přední (anteriorní) blefaritida — postihuje vnější okraj víčka u kořenů řas. Bývá způsobena bakteriemi (stafylokoky) nebo kožním onemocněním (seboroická dermatitida). Typické jsou šupinky a krusty na řasách připomínající lupy.
• Zadní (posteriorní) blefaritida — postihuje vnitřní okraj víčka, kde ústí Meibomovy žlázky. Tyto žlázky produkují mastnou složku slzného filmu. Při jejich ucpání nebo dysfunkci se zhoršuje kvalita slzného filmu, což vede k příznakům suchého oka. Tomuto stavu se říká také meibomitida nebo dysfunkce Meibomových žlázek.

V praxi se oba typy často překrývají a pacient může trpět kombinovanou formou.

Příčiny blefaritidy

Na vzniku blefaritidy se podílí více faktorů:

• Bakteriální přerůstání — bakterie přirozeně přítomné na kůži se mohou pomnožit u kořenů řas
• Dysfunkce Meibomových žlázek — ucpání mazových žlázek na okraji víček
• Seboroická dermatitida — kožní onemocnění způsobující šupení na obličeji a ve vlasech
• Roztoči Demodex — drobní roztoči žijící v kořenech řas, jejichž přemnožení může způsobit zánět
• Alergické reakce — na oční kosmetiku, oční kapky nebo kontaktní roztoky
• Rosaccea — kožní onemocnění projevující se zarudnutím obličeje často doprovází oční blefaritida

Příznaky blefaritidy

Příznaky bývají nejhorší ráno po probuzení a mohou se v průběhu dne zmírňovat:

• Zarudlé a oteklé okraje víček
• Šupinky nebo krusty na řasách (podobné lupům)
• Svědění a pálení víček
• Pocit písku nebo cizího tělesa v oku
• Slepování víček po spánku
• Zvýšená citlivost na světlo
• Vypadávání řas (v těžších případech)
• Příznaky suchého oka — pálení, řezání, rozmazané vidění

Domácí léčba blefaritidy

Základem léčby blefaritidy je pravidelná denní hygiena víček. I když se příznaky zlepší, je důležité v péči pokračovat, protože blefaritida má tendenci se vracet:

• Teplé obklady — přiložte na zavřená víčka teplý (ne horký) vlhký obklad nebo speciální vyhřívací masku na 5–10 minut. Teplo rozpouští zaschlý maz v Meibomových žlázkách a uvolňuje krusty.
• Masáž víček — po teplém obkladu jemně masírujte víčka krouživými pohyby směrem k okraji víčka, aby se uvolnil nahromaděný maz ze žlázek.
• Čištění okrajů víček — vatovým tamponkem namočeným ve zředěném dětském šamponu nebo speciálním přípravku na hygienu víček jemně otírejte okraje víček a kořeny řas. Odstraňte všechny šupinky a krusty.
• Umělé slzy — pomáhají zmírnit doprovázející suché oko a zvlhčit povrch oka.

Více o souvislosti blefaritidy a suchého oka se dozvíte v našem článku Syndrom suchého oka.

Chronická povaha onemocnění

Blefaritida se nedá zcela vyléčit, ale pravidelnou péčí lze příznaky spolehlivě kontrolovat. Většina pacientů si vytvoří ranní rutinu hygieny víček, která zabere 5–10 minut a výrazně zlepší komfort očí po celý den. Přerušení péče obvykle vede k návratu příznaků během několika dnů až týdnů.

Kdy navštívit lékaře?

Konzultujte očního lékaře, pokud:

• Domácí péče nepřináší úlevu po 2–4 týdnech
• Příznaky se výrazně zhoršují
• Máte silnou bolest oka nebo výrazné zarudnutí
• Zhoršuje se vám vidění
• Dochází k vypadávání řas
• Na víčku se tvoří bulka nebo absces

Lékař může předepsat antibiotickou oční mast, protizánětlivé kapky nebo v případě dysfunkce Meibomových žlázek doporučit specializovanou léčbu. Pokud pociťujete příznaky suchého oka nebo podráždění při nošení brýlí, objednejte se na konzultaci — rádi vám poradíme s výběrem vhodných pomůcek a přípravků.